 |
Psí kuchařka |
|
|
Pes je nejstarším zdomácnělým zvířetem. Množství zachovalých kostí psů z vykopávek z doby kamenné svědčí o tom, že člověk odedávna využíval dobrých vlastností psa. Při putování světem poznáváme u spousty národů, že dokáží dodnes ocenit veškeré kvality tohoto zvířete. Jenom my jsme s rozvojem civilizace začali býti ke psům nevděční. Proto se to alespoň trochu teď budeme snažit napravit. Většina národů světa dokáže upravit se psa tolik výborných a nádherných pokrmů , že jsme se rozhodli, že bychom i u nás měli psa jako zdravý a vydatný pokrm zdomácnět. Jsme již teď připraveni v prvé řadě překonat starý, u nás zakořeněný předsudek o psím masu jako o morálně nevhodném pokrmu. Veškerý svůj volný čas věnujeme proto k sestavování této sbírky receptů. |
 |
RECEPTÁŘ |
|
|
Moravská pečínka (Slovácko)
|
Andaluský pes dle Carlose Saury (Španělsko)
Tato pochoutka pochází ze Španělska. Jakkoli její příprava je složitější a časově náročná, konečný výsledek je tak lahodný, že jistě nebudete litovat času ani námahy. Používá se na ni zadní maso psa z větších pasteveckých plemen, ze kterého po vykostění připravíme čtyři na palec silné dogsteaky. 1 kg psího zadního vykostěného, 2 baklažány, 120 g šunky, 3 malá rajčata, 4 velká rajčata, 120 g drobné celozrnné rýže, 2 cibule, osminka másla, olej (pokud možno panenský olivový), pepř, sůl.
Dogsteaky jemně naklepeme, po obou stranách potřeme olejem a necháme v chladu přes noc prokřehnout. Dva baklažány omyjeme, podélně rozkrojíme na půlky, měkký vnitřek z větší části vydlabeme, naplníme drobně nakrájenou šunkou, poklademe vločkami másla a upečeme. Tři omytá a na kousky nakrájená rajčata podusíme na drobně nakrájené, na másle osmažené cibuli a prolisujeme. Ze čtyř velkých rajčat seřízneme vršky, vnitřky vydlabeme lžičkou. Rýži podusíme ve vodě bez soli a naplníme jí rajčata ještě za tepla. Samotná příprava dogsteaků je královsky jednoduchá. Psinu vložíme na rozehřátý gril, opečeme po obou stranách (při pečení pozorně zachytáváme odkapávající psí tuk), teprve potom osolíme, opepříme nahrubo drceným pepřem a klademe nejlépe na dřevěné speciální talíře. Obložíme pečenými baklažány a plněnými rajčaty. Podlijeme dušenými rajčaty smíchanými se šťávou zachycenou při grilování (můžeme navíc zjemnit kouskem másla). |
|
Flambovaný baskerville (severní Anglie)
Tato severoanglická lahůdka se připravovala zpravidla v kameninovém džbánu a v něm se i podávala. Nemáte-li takový, pomůže jiná ohnivzdorná nádoba, ve které lze jídlo i servírovat. Používáme na ni přední maso větších psích mastných plemen, a část psího sádla. Vhodná je skotská doga. Přední dobře odležená polovina většího psa, 3 lžíce psí krve, 2-3 mrkve, velká cibule, 2 bílé tuříny, 6 hřebíčků, 40 g hladké mouky, 120 g másla, svazek bylinek (tymián, petrželka, 2 bobkové listy, 2 lístky šalvěje, 12 zrnek pepře - vše svázané do kousku sterilního bílého plátýnka), proužek ci trónové kůry, 120 g žampionů, sklenka portského vína, cca 1 l vývaru z psích kostí s kořenovou zeleninou. Na knedlíčky: 240 g strouhanky, 120 g jemně nakrájeného vnitřního psího sádla, 1 drobně nakrájené cibule, lžička (teaspoon) jemně usekané petrželky, 4 jemně nakrájené šalvějové lístky, půl lžičky tymiánu (nejlépe divoký horský), půl lžičky majoránky, jemně nastrouhaná citrónová kůra, pepř, sůl, 1/2 sklenky portského vína, 60 g másla, mouka na posypání prkénka Omáčka: 150 g rybízového rosolu (nejlépe směs červeného a bílého rybízu), sklenka portského vína. Flambování: 4cl skotské méně jakostní whisky (např. Johny Walker - red label).
Psí maso nakrájíme na kousky velikosti slepičího vejce. Oloupané mrkve a tuříny nakrájíme na plátky. Do cibule vpíchneme hřebíčky. Dobře osušené psí kousky obalíme v mouce smíchané se solí, lehce osmažíme na rozehřátém másle a přeložíme s připravenou zeleninou do džbánu nebo jiné ohnivzdorné nádoby; doprostřed vložíme cibuli. Přidáme bylinky, citrónovou kůru a očištěné žampiony, zalijeme vývarem, přidáme tři lžíce psí krve a víno, přiklopíme těsně přiléhající pokličkou a pečeme nejméně tři hodiny v mírně vyhřáté troubě. (Pokrm se původně připravoval v troubě domácích severoanglických kamen, zahřátých spíš na skotskou teplotu.) Jakmile je psí maso měkké, vyjmeme bylinky a citrónovou kůru a vyhodíme (anglická verse) případně použijeme k přípravě lehké polévky (skotská verse). Vyjmeme i maso a uchováme v teple. Šťávu dobře zamícháme, případně doředíme vývarem, přidáme připravené knedlíčky a prohřejeme. Příprava knedlíčků: Všechny suché přísady smícháme, přidáme vývar a víno, dobře promícháme, utvoříme knedlíčky velikosti vlašského ořechu a za občasného zamíchání je osmahneme na másle. Příprava omáčky: Rybízové želé a víno pomalu zahříváme na malé pánvičce do varu. Nevaříme! Servírování: Psí kousky servírujeme na speciální míse. Na stole polijeme teplým alkoholem a zapálíme. Pak hořící ponoříme do džbánu s knedlíčky a pokud ještě hoří, uhasíme omáčkou. Přikryjeme dobře těsnící pokličkou a necháme minutu přikryté. Tu věnujeme případně tiché vzpomínce na psa, který nám takto posloužil v životě definitivně naposledy. Jíme ze společné mísy (starý severoanglický zvyk), případně necháme hosty, ať si sami naberou do svých vlastních psích misek.
|
Hrách šejka Abou el Heie
Pomerančový pes |
Pes po myslivecku(český myslivecký recept, užívaný po poslední leči)
Stane se někdy při honech, že myslivec omylem zastřelí psa svého kolegy. Nebývá zvykem takto zastřelené ohaře a jiné rasy vystavovat na výřadu. Nemyslivci si myslí, že to je z piety k zastřeleným pomocníkům člověka. Nikolivěk, ještě v 17 století najdeme při výčtu zvířat zastřelených při honu mezi škodnou: "dvé lišek, tchoře a cikánku mladou s dítkem u prsu”. Nejsou tedy myslivci tak změkčilí, jak se domníváte. Příčinou je, že v té době již zpravidla psa někdo ukradne a chystá z něj mysliveckou pochoutku, jak popisuje následující recept. <>Ohař, 500 g hříbků, 10 lžic sádla (nemusí být nutně psí), 3 velké cibule, 0,7 l bílého vína, 3 vrchovaté lžíce hladké mouky, 3 bobkové listy, lžička tymiánu, sůl<> Psa naporcujeme na šestiny (4 x běhy, 2 x hřbet), poprášíme moukou a opečeme na sádle. V něm pak osmažíme i drobně pokrájenou cibuli, přidáme hříbky nakrájené na plátky, koření a nakonec opečeného psa. Přikryjeme a dusíme v troubě do měkka. Během dušení přilíváme po částech víno. Šťávu necedíme, pouze z ní vyjmeme bobkový list. Podáváme s vařenými brambory a s brusinkovým kompotem. Poznámka: Někdy se podobným způsobem upravuje i norník zahynuvší v liščí noře. My dáváme u jezevčíků přednost jiné úpravě, ale chcete-li to zkusit, nic proti tomu. Často se stane, že zahyne i liška. Pak lze připravit obě zvířata společně, jen lišku macerujeme týden v mléce s bylinkami (šalvěj, mařinka, máta, mateří douška), mléko 2x denně měníme. Tento pokrm nazývají lesníci z Jesenicka “Spravedlivou remízou”. |
Dvojnásob nadívaný pes(Český moderní recept). Znáte to všichni. Dítě nedá pokoj, dokud si na rodičích nevymrčí morče. Potom následuje koťátko a nakonec štěňátko. Dítě i zvířata rostou, dítě přichází do puberty a přestává se o ně starat. A tak zoufalý rodič shání morčeti zrní, kočičce ryby a psa chodí venčit, zatímco jeho zpovykaná šestnáctileté dcera tiše hlasitě souloží ve společných prostorách paneláku, konkrétně v kočárkovně. Hloupý rodič rezignuje a po čase se kromě zvířátek stará i o vnouče. Moudrý rodič připraví toto didaktické jídlo.
Zabij morče, kočku a psa. Vše stáhni a vykuchej. Hlavy odděl na polévky. Z trojích jatýrek, srdíček a plíček umel jemnou fáš, smíchej se strouhankou, muškátovým květem, solí, pepřem, majoránem, dobromyslí a uvařenými jemně nasekanými zelnými listy, přidej osmaženou drobně krájenou cibulku a česnek a vyplň morče, co se do něj vejde. Morče pak vsuň do kočky, případné dutiny vyplň zbytkem nádivky a celé vsuň v psa. I zde dobře dotěsni a zašij. Pečeme v létě na rožni, zlobivé dítě připoutáme ke klice a nutíme jí pomalu otáčet nad velmi mírným plamenem. Občas potíráme grilovací směsí (paprika, olej, vo da, sůl do níž máčíme lodyhy šalvěje a máty a těmito lodyhami pak mašlujeme pečínku). Už po dvanácti hodinách je pokrm hotov. Servírujeme s celozrnným chlebem a rodičovskými didaktickými řečmi typu: “Vem si ještě nožičku. kdyby ses o něj líp staral, mohl ještě běhat. A to si nemysli, že si necháš udělat dítě a nebudeš se o ně vzorně starat.” |
|
Kim ir fena (Korejské národní jídlo, pochoutka milovaného vůdce, nechť je mu žula lehká).
V Koreji je pes považován za jateční zvíře a je pro nenáročnou péči pěstován. Zvlášť v jižní Koreji, kde je dostatek odpadků se pes o sebe dokáže po většinu pěstebního cyklu postarat sám, takže psí maso je pevnou součástí jídelníčku nižších středních vrstev. V Severní Koreji je vlivem zhoršené hospodářské situace jiný stav věci. Psi jsou pěstováni v paláci komunistické nomenklatury, potravu jim chodí sbírat průzkumníci do demarkačního pásma, kde ji sklízejí na minových polích. Občas tam dokonce vyženou na pastvu přímo psy. Tím pádem je patrné, že se v kuchyni uplatní především jemně sekané psí maso, tak jak jej výbušniny předpřipravily. 400 g psího masa rozmělněného sekáčkem na velmi jemnou fáš. 2 vejce, 1 lžíce červeného dezertního vína, sůl, 1 lžíce sojové omáčky, 1 lžíce škrobu, špetka zázvoru, 50 g krabího masa, 50 g bambusových výhonků (možno nahradit kedlubnou či pórkem), olej na smažení. Nálev: šálek masového vývaru, 1 lžíce sojové omáčky, 1 lžíce červeného dezertního vína, půl lžičky Glutasolu a půl lžičky cukru. Masovou fáš ochutíme vínem, solí, lžičkou sojové omáčky a zázvorem. Přidáme 2 žloutky, lžičku škrobu, tenké nudličky bambusových výhonků a drobné kousky krabího masa. Vše důkladně promícháme a z takto získané hmoty stvoříme čtyři kousky v podobě srpu, kladiva, pěticípé hvězdy a ču-čche. Ty obalíme v těstíčku ze dvou bílků, škrobu a soli a usmažíme dozlatova ve větší vrstvě oleje. Pak vložíme do vařícího vývaru, který ochutíme sojovou omáčkou, vínem, špetkou soli a cukru. Vaříme asi 5 minut a podáváme v polévkové misce i se zálive m, ve kterém jsme Kim ir fenu vařili. |
Pivní štěně(Česká specialita) V Čechách ví každý malý hoch, že malému soudku piva se říká štěně. Málokdo však tuší, že právě štěně upravené na černém pivě bývalo sváteční českou lahůdkou. K receptu je možno použít pouze malá, nejlépe ještě neodstavená štěňata, ba leště lépe - štěňata ještě slepá ihned při porodu odebraná. Zároveň důrazně upozorňujeme na nevhodnost rozpárat živé feně břicho a získat tak štěňata prenatální. Teto postup je v rozporu ze zákonem na ochranu zvířat. Podáváme jedno štěně na jednoho strávníka. 4 štěňata, 2 lžíce másla, půl malého celeru, kousek mrkve a petržele, 1 citron, 1 malá cibule, 5 zrnek pepře, 3 zrnka nového koření, 1 malý bobkový list, 1 lžíce bezinkové (příp. černorybízové zavařeniny), 1,5 lžíce hladké mouky, 4 lžíce strouhaného perníku, hrst sušených švestek, 1 lžíce rozinek, 8 loupaných mandlí, 0,5 l černého piva (Gambrinus), psí krev, vývar z štěněčích hlav, sůl. Štěňata stáhneme, vykucháme, zabijeme, krev zachytíme, hlavu oddělíme, vnitřnosti vybereme k jinému použití. Vaříme v páře cca 30 minut. Na polovině másla zpěníme kořeninovou zeleninu a cibuli, nakrájené na tenké plátky, zalijeme pivem, přidáme psí krev, sůl, nastrouhanou citrónovou kůru a koření, přimícháme zavařeninu a vše vaříme asi 0,5 hodiny. Mezitím uděláme z druhé poloviny másla a z mouky světlou jíšku, zalijeme ji vývarem ze štěněčích hlav, promícháme a přidáme do omáčky. Přidáme také strouhaný perník a omáčku vaříme ještě 15 minut. Zakapeme ji citrónovou šťávou a přecedíme do jiné nádoby. Polovařená štěňata vložíme do omáčky, přidáme omyté, vypeckované, předem namočené švestky a rozinky. Společně vaříme 15 minut. Nakonec přidáme oloupané mandle, pokrájené na nudličky. Omáčka získává chuť rozložením ingrediencí, proto chystáme nejraději den předem. Pokrm chutná teplý i studený. |
|
Máslový psíček
“To budou pikantní psí závitky,” řekla Marta.
“Snad nechcete říci, že jíte psy. Vy, která uvádí v televizi jímavý pořad Chcete mě?” zděsila jsem se.
“Inu jím, ale jen větší plemena,” odpověděla Marta prostě a přirozeně a vysvětlila mi celý problém: “Víte, psí útulky praskají ve švech, nemohou brát nově nalezená zvířátka. A nejhorší jsou velká plemena: Bernardýni, novofoundlandi, vlčáci, vlkodavové a podobně. Takový velký pes toho sní za patnáct malých. A patnáct životů má větší cenu než jeden. Proto zřizovatelé přítulků přistoupili na terminaci velkých plemen. A my, ochránci opuštěných zvířátek od nich maso kupujeme za cenu obvyklou v obchodech s normálním masem, čímž přispíváme zároveň na záchranu ostatních zvířátek.. Ale povídám tu, povídám, a vy jistě máte hlad. Ostatně říká se o vás, že nechodíte ani tak na návštěvy, ale na večeře. Dnes vám nabídnu pikantní psí závitek aneb kokršpanělský ptáček. Byl to dost velký, přerostlý kokršpaněl, z jeho porce by se uživilo devět trpasličích ratlíků. Kdybyste viděla, jak se třásli na žrádlo, pochopila byste, že ta ušlechtila fenka, jmenovala se Fanny, mohla pokojně zemřít se šťastným výrazem v hasnoucích očích.”
Večeře byla skutečně dobře připravena a chutná a proto jsem požádala paní Martu o recept. Příští týden půjdu k Srstkům na Guláš svatého Bernarda. A nyní už slíbený recept: 4 plátky psího zadního z větších plemen, 100 g uzeného masa nebo uzeniny, 2 sladkokyselé okurky, 4 tenké plátky slaniny, 1 vejce uvařené natvrdo, 1 menší cibule, 4 stroužky česneku, hořčice, pepř, sůl, 1 lžíce psího sádla, 1,5 lžic hladké mouky, vývar z kostí (libovolných). Z psího zadního připravíme čtyři pěkné plátky, naklepeme, nasolíme, po jedné straně potřeme lisovaným česnekem a hořčicí, po obou opepříme a dáme do lednice přes noc rozležet. Druhého dne obložíme plátkem slaniny, uzeného masa či několika koleček salámu, přidáme na každý čtvrt vejce rozděleného podélně a dvě čtvrtky okurky, rovněž podélně rozdělené. Potom pevně svineme a převážeme bílou nití, obalíme v hladké mouce a opečeme na horkém sádle. Ze sádla vyjmeme, naopak do něj vložíme jemně nakrájenou cibuli, osmahneme do sklovita, vložíme na ni opečené závitky, podlijeme vývarem a dusíme na mírném plameni do měkka. Když jsou závitky měkké, znovu je vyjmeme, šťávu znovu zaprášíme hladkou moukou (je lepší ji napřed trochu osmahnout na sucho), zasmahneme, přilijeme potřebné množství vývaru, povaříme a přecedíme. K závitkům podáváme “psí boudy” vyrobené po vzoru perníkových chaloupek ze dvou druhů chleba - krajíčky tmavého použijeme na střechu, světlého na stěny boudy. Vtipné je v jednom z krajíčků vykrojit otvor a nechat závitek ležet částečně v boudě, částečně vyčnívat. Konec niti, kterou jsme závitek zavázali, opatrně uvolníme a přivážeme k boudě. Servírujeme na oválném talíři, omáčku v omáčníku, hosté si ji mohou nabrat dle svého. |
Husky aljašského lovce (Red hot Barbecue Souced Dog) (Ze vzpomínek Eskymo Welzla)
Když jsem ja byl na tom zlatým severu, tak tam mockrát nebylo co moc jíst ani žrádlo nebylo žádný. Eski Máci si v takových chvílách žvejkali kožešiny až nakonec sice byli nažraný ale nahý, a stejně umřáli umrznutím. Šlo tedy o to vydžet dýl než Eski Máci, aby bylo co žrát. Proto jsme jedli psi i se spřežením. Takovej severáckej pes se jmenuje hesky haski a má moc fajnový maso, když měl sám co žrat. Ale když co žrat neměl a vybíjáte jich v zimě jako u nás králíky, tak je to jako podešev a člověk na to chutě nemá. Proto si k tomu my lovci na zlatým severu k tomu děláme takovó pálivó máčku, aby se nám žaloudek rozpracoval a to tuhy maso líp strávil aby sme ty Eski Máky přežili, protože ináč by sežrali voni nás a to by dobry nebylo. No a všecko na tu máčku každý lovec vozí sebou stejně jako sirky a pušku a náboje a nějakou tu Eski Mačku, pokud je eště mladej a bláhovej a bez teho se neobejde. Ale my starý Polar Nici misto teho radši vozíme víc věcí na tu máčku ukrutně pálivó červenó. Když teda je hlad hroznej a haski se na vas taky kouka jako odkud by vas začal přežvykovat, tak ho zabijte pantokem a stáhnite. Na velkým vohňu rozpalte kameně, teho psa vykucháte a ty kameně mu nacpete rozpalený do břicha, až to zasyčá a dalšíma ho obložte a na nich pak udržujete ten oheň, pokud je z čeho. A na tym ohňu v kotliku si připravte tu máčku. Vrazte do ni tak severáckýho velkýho frťana vocta, a česnek kerlik tak ze tři stróžky neb čtvrt libry, a eště frťána vorčesterský vomáčky černý a pořádnó sklenicu kíčapu a možná aj sůl tročku přidáte a teď hromsky pálivó čiló papriku - aspoň žlicu plnó - a aj pepřa drcenýho esli máte tak tam dáte a jednu cibulu nacimprcampr nasekanó a aj trošku hřebíčku, co jinak dávajó do grogu tam dávajó nadrcenó. A to všecko do kotlíka dajó a aspoň tři čtvrtě hodiny vařijó na tem ohňu. A pak v tom máchajó teho psa a žvejkajó, dokavaď se nezasytijó. A když jim tej vomáčky zbyde, tak ju nechajó zmrznót na rampóch, a když pak dó, tak z ní kus urazijó a cucajó, a ona je tak pálivá v tý hubě, že máš pocit, že jíš něco hodně teplýho a von to je rampóch z tý omáčky. A tak ani horkej čaj nepotřebuješ a je ti teplo. Ale ke psovi to chutná nejlíp, k tomu huskímu, dyž je zima na zaltym severu. Ale ani s Esky Mačkó to není špatný. Tož ja.
psí játra, 4 papriky, 8 lžic rajčatového protlaku, olej, pepř, sůl Řezy z psích jater opepříme, potřeme olejem, opečeme na roštu po obou stranách, urovnáme na chlebové topinky. Papriky opečeme na roštu v celku, až začnou černat a vytvoří se na nich puchýře. Pak je sundáme, vyjmeme jádřince, stáhneme spálenou slupku, nakrájíme na plátky, přidáme rajčatový protlak a krátce podusíme. Směsí této zeleniny překryjeme játra na topince a ihned podáváme. Je to jednoduché ale chuťově vyrovnané letní jídlo, které leze servírovat nejlépe jako večeři. |
|
Uzený plněný jezevčík (Schweinehund - z německé kuchyně) K uzení se hodí nejlépe jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nožičky, takže ho lze upravovat jako uzené šunkové sele. Nejchutnější je, když jezevčík na řezu střídá libové a tučné vrstvy. Toho dosáhneme tak, že jej vždy po dva měsíce vykrmujeme a necháme odpočívat doma u krbu bez pohybu a další dva měsíce mu naopak dáváme jíst málo a běháme s ním po louce, takže se vyvíjí svalovina. Poslední, vnější vrstva má být sádelnatá. Důležité je jezevčíka dobře zbavit veškeré srsti. Nejdříve jej po zabití spaříme a oškrábeme co nejpečlivěji chlupy. Jejich zbytek pak opálíme loučí s borovou pryskyřicí. Kůži na uších nařízneme po obvodu ucha a vnitřní kůži odstraníme až na chrupavku. Nožičky oddělíme za drápy. Očička vydloubneme. Pak už vykucháme a naložíme na šest týdnů do uzenářského láku s polovičním množstvím dusitanových solí, ale se zvýšeným množstvím česneku. Můžeme přidat též něco zelených bylinek: nať petržele a libečku, rozmarýnek a oregáno a trochu šalvěje, ale jen mírně. Dále upravujeme jako šunkové sele. Udíme nejlépe při letním pikniku s přáteli v domácí udírně. Nevkusné je servírovat s plátkem citronu v mordě, když už, vložte mu do ní aportovací klacík. Kdo zkusil, ví, že to je lahůdka, která potěší přátele při letním stolničení pod širým nebem. Chutná k němu pivo. |
Polévka z prutů Bohužel od zákazu kupírování ohonů je to poměrně nedostupná pochoutka. Ale kdysi stačilo zajít na veterinární kliniku a vyžádat si několik ohařích či boxeřích prutů po čerstvě provedeném kupírování a připravit z nich doma levnou, chutnou polévku 1 kg psích prutů, 2 l studené vody, pepř, tuk (sádlo), 2 malé vodnice (možno použít bílou ředkev), 2 cibule, 2 mrkve, 3-4 vnější řapíky celeru, svazeček bylinek (petrželka, tymián, bobkový list), sůl. Pruty stáhneme, nasekáme na kousky, propláchneme, osušíme a opečeme po všech stranách na tuku. Osmažené vhodíme do hrnce, zalijeme studenou vodou, přidáme sůl, pepř a bylinky, přivedeme rychle k varu, odstraníme pěnu a vaříme velmi mírným varem 3 hodiny. Na kostičky nakrájenou zeleninu osmažíme na tomtéž tuku do červena, přidáme k masu a uvaříme do měkka. Pak maso a bylinky vyjmeme, maso z kostí obereme a vrátíme do polévky. Hotovou polévku posypeme nakrájenou čerstvou petrželovou natí. |
|
Labradorský mozek Nero Wolfa (americko-německo-balkánský recept dle detektivní knihy Rexe Stouta) Rex Stout dal světové detektivní literatuře originální postavu detektiva gurmána a gurmeta Nero Wolfa. Jeho diskuse s kuchařem Fritzem nad přípravou jednotlivých jídel jsou stejně vzrušující jako způsob, jakým tento detektiv o hmotnosti sedminy tuny (břídil - pozn. JmB) ze své sedací soupravy vyřešil i ty nejtěžší případy. V detektivní novele Pojdi jako pes ze sborníku Three Witnesses (1956, Penguin, NY, USA, česky Tři svědkové, 1997, Mustang, Plzeň, ČR) se vyskytuje pes - labradorský retriever. Zde se velký detektiv vyznává ze svého vztahu ke psům, a to jak teoretického, tak praktického:
"Labradorský retriever má širší lebku, a tím i větší prostor pro mozek, než kterýkoli jiný pes. Jako kluk jsem v Montenegro měl taky psa. Nic čistokrevného, takového malého hnědého oříška. Ten měl lebku dost %C |
Hmmmm
(Saylus. The-virus , 14. 8. 2015 0:24)